Velký 18letý realitní cyklus

Tvrzení předsedy Bernankeho je velkým nesmyslem. FED je sériovým nafukovačem bublin. Nejprve se podívejme na poptávkové bubliny vyvolané Fedem. Nejjednodušší způsob, jak to udělat, je změřit trendovou míru růstu nominálních konečných prodejů americkým kupujícím a poté zkoumat odchylky od tohoto trendu. Jak ukazuje přiložený graf, nominální konečné tržby rostly od prvního čtvrtletí roku 1987 do třetího čtvrtletí roku 2009 tempem 5,4 % ročně. To odráží kombinaci růstu reálných tržeb o 3 % a inflace o 2,4 %.

Míra nominálních konečných tržeb agregátní poptávky obsahuje tři významné odchylky od trendu (poptávkové bubliny). První následovala po krachu na akciovém trhu v říjnu 1987. Druhá následovala po asijské finanční krizi a kolapsu ruského rublu a Long-Term Capital Managementu v roce 1998. Poslední skok v nominálních konečných tržbách byl odstartován injekcí likvidity ze strany Fedu k odvrácení falešného strachu z deflace v roce 2002.

Kličkování Fedu je zřejmé: přehnaná reakce na tzv. krizi, jejímž výsledkem je nadměrná injekce likvidity (boom tržeb), následovaná odčerpáním likvidity a recesí (propad tržeb).

Poslední bublina agregátní poptávky nebyla jedinou, kterou Fed napumpoval. Jak ukazuje přiložený graf cenových indexů, oblíbený inflační cíl Fedu – spotřebitelské ceny snížené o ceny potravin a energií – rostl pravidelným, mírným tempem. Za období 2003-2009 se tato metrika zvýšila o 14,3 %.

Metrika inflačního cíle Fedu signalizovala „žádné problémy“. Náhlé změny hlavních relativních cen však byly v pozadí. Ceny bydlení měřené Case-Shillerovým indexem prudce rostly a od prvního čtvrtletí roku 2003 do svého vrcholu v prvním čtvrtletí roku 2006 se zvýšily o 44,7 %. Na vzestupu byly také ceny akcií.

Nejdramatičtěji rostly ceny komodit. Měřeno spotovým indexem Commodity Research Bureau vzrostly ceny komodit od prvního čtvrtletí roku 2003 do svého vrcholu ve druhém čtvrtletí roku 2008 o 92,2 %.

Fed by měl oprášit díla ekonomů rakouské školy, zejména profesora Friedricha Hayeka. Hlavním poučením od Rakušanů byl jejich krajní skepticismus vůči výhradnímu spoléhání se na jeden magický index – cenovou hladinu – jako vodítko pro politiku centrální banky.

Hayek totiž zdůrazňoval, že změny obecných cenových indexů neobsahují mnoho užitečných informací. Ukázal, že záleží na rozdílných pohybech různých tržních cen v průběhu hospodářského cyklu. Je načase, aby se Fed vykašlal na cílování inflace.

Popírání viny Fedu ze strany předsedy Bernankeho vyvolává zajímavou otázku: Jak může Fed pronášet fantastická tvrzení, aniž by byl pohnán k odpovědnosti? V knize esejů na počest profesora Miltona Friedmana z roku 1975 Kapitalismus a svoboda: Gordon Tullock napsal:

„Problémy a perspektivy Friedmana“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.